implantologie a dentoalveolární chirurgie

Dentoalveolární chirurgie se zaměřuje na chirurgické výkony v dutině ústní. Patří k nim prosté extrakce zubů, hemiextrakce (odstranění části zubu), chirurgické extrakce zubů retinovaných nebo semiretinovaných (to jsou zuby, které zatím vůbec nebo jen částečně prořezaly z kosti), různé úpravy tvaru dásně, kosti, ošetřování kostních cyst a podobně. Z tohoto oboru se vyčlenila implantologie, která je v současné době vnímána spíše jako samostatná disciplína. Specializuje se na zavádění implantátů jako náhrad již ztracených zubů.

Co je implantát a jaké jsou výhody jeho použití?

Implantát bývá někdy označován jako "umělý kořen". Jedná se vlastně o kovový šroub, který se zavádí do kosti namísto ztraceného vlastního zubu a který se na závěr - po vhojení - opatřuje korunkou (obvykle metalokeramickou - bílou), takže výsledkem je dokonalá rehabilitace všech funkcí zubu. Pro výrobu implantátů se vesměs používá titan (nealergenní kov používaný v chirurgii například v podobě endoprotéz či různých pomůcek k fixaci komplikovaných zlomenin po dobu hojení - mikroplate či miniplate systémy - právě proto, že je nejlépe snášený organismem) s různě upravovaným povrchem pro usnadnění hojení.

• K nesporným výhodám využití implantátů patří šetrnost k okolním zubům. Při vyplňování mezery po ztraceném zubu je v případě použití klasického můstku vždy zapotřebí obrousit minimálně oba zuby bezprostředně sousedící s mezerou, někdy i více zubů. To není problém v situaci, kdy se jedná o zuby již oslabené kazem či výplněmi natolik, že obroušení a krytí korunkou je výhodou i pro ně samotné. Ovšem v případech, kdy dotčené zuby jsou zcela intaktní (to znamená zdravé, nedotčené), není rozhodování již zdaleka tak jednoduché. Ponechat mezeru v chrupu není z dlouhodobého hlediska rozumné; okolní zuby ztrácejí oporu svého souseda či protějšku ve skusu a po čase dochází k jejich sklonění, vystupování z čelisti a posléze k rozkladu celého skusu. Ani obroušení dosud nedotčených zubů není řešením ideálním. V takových situacích je dnes implantát řešením první volby.
• Druhou, neméně významnou výhodu přinášejí implantáty v situacích, kdy v chrupu zbývá již příliš málo zubů na to, aby bylo možné provést nějaké "nesnímatelné" řešení. S využitím implantátů je často možné situaci změnit natolik, že znovu získáme pro pacienta možnost volit fixní řešení.
• Velmi špatná retence, tedy nevýhodné poměry související s nedostatečným množstvím kosti v místech klíčových pro držení snímatelné protézy odsuzují někdy už předem pacienta k nedostatečnému komfortu při jejím používání. V této souvislosti je pro mnohé pacienty velice povzbudivý fakt, že i snímatelné náhrady mohou díky využití implantátů jako kotevních prvků výrazně získat na stabilitě a retenci.

Kdy je možné implantát použít?

Implantátem lze nahradit nejen jednotlivý ztracený zub, ale kombinací více implantátů lze vyřešit i větší mezeru po ztrátě více zubů či rehabilitovat i zcela bezzubou čelist - buď použitím většího množství implantátů, na které se na závěr zhotoví fixní můstek, čímž se opět vytvoří plně ozubená čelist bez nutnosti použití snímatelné náhrady, nebo použitím několika (většinou menšího množství) implantátů, které poslouží k dokonalé fixaci snímatelné protézy. Toto řešení bývá většinou o něco méně finančně náročné; dalším důvodem pro jeho volbu může být nedostatek kosti v lokalitách potřebných pro implantaci pod fixní můstek.

Před implantací je nutné odborné vyšetření včetně rentgenů, které stanoví, zda je v daném případě implantát vhodným řešením. Je potřeba zohlednit poměry v dutině ústní - množství a kvalitu potřebné kosti, typ skusu, kvalitu ošetření ostatních zubů, úroveň hygieny apod. - i celkový zdravotní stav pacienta (některé choroby mohou nepříznivě ovlivňovat hojivou schopnost organismu, například diabetes mellitus neboli cukrovka). V některých případech, kdy diagnostikujeme nedostatek kosti, je možné před implantací samotnou

• použít některou z augmentačních technik - jedná se rovněž o operativní zákroky, pomocí kterých se kost dobuduje tak, že po zhojení je možné zavést implantát i v místě, které to dříve svou morfologií neumožňovalo - například sinuslift, který umožní implantovat i v horní čelisti s rozsáhlejšími čelistními dutinami,
• či aplikovat některý z osteokonduktivních materiálů v průběhu implantace samotné - tyto materiály podporující novotvorbu kosti lze peroperačně použít v případě drobného nedostatku kosti.

Jak implantace probíhá?

Implantace je drobný chirurgický zákrok. Jeho provedení je díky moderním anestetikům zcela bezbolestné. Časová náročnost nekomplikovaného výkonu se pohybuje kolem 30 minut a pooperační bolestivost bývá menší než po extrakci zubu.

Implantaci samotné předchází plánování, většinou v samostatné návštěvě. Po intraorálním vyšetření, zhodnocení rentgenových snímků a anamnézy pacienta lékař posoudí, zda je implantát v daném případě vhodným řešením. Pokud ano, zvolí vhodný typ a velikost implantátu. Seznámí pacienta s následným postupem a provede orientační finanční rozvahu. Používáme implantáty špičkové kvality dvou renomovaných výrobců: švýcarské firmy Straumann a americké firmy BIOMET 3i.

Samotný zákrok probíhá v lokální anestezii (injekční znecitlivění operovaného úseku, jehož účinnost je cca 2-3 hodiny). Provede se drobný řez ve sliznici a obnaží se kost v místě, kde budeme zavádět implantát. Pomocí speciálních rotačních nástrojů kalibrovaných podle zvoleného implantátu se do kosti navrtá otvor, do kterého se pomocí příslušného momentového klíče našroubuje vybraný implantát. Na závěr se sliznice opět sešije (většinou 2-3 stehy) a provede se rentgenová kontrola správnosti zavedení implantátu. Zhruba po jednom týdnu pacient dochází na kontrolu k odstranění stehů.

Celý výkon probíhá za trvalé asistence sestry, která odsává pacientovi z úst tekutiny a stará se o jeho pohodlí.