parodontologie

Parodontologie jako jedna z disciplín zubního lékařství se zabývá zdravím parodontu, neboli tkání obklopujících zuby. Parodontem se tedy rozumí vazivový závěsný aparát zubu, zubní cement, dáseň a alveolární výběžky čelistních kostí.

V obecném povědomí dosud přetrvává mylný názor, že zdravý zub je zub bez kazu. Pro správnou funkci celého chrupu je neméně důležitý i zdravý parodont. Není výjimkou, že pacienti s takzvaně "zdravými zuby" ztrácejí pro extrémní viklavost zuby bez jediné výplně.

parodontitis

Nejčastějším problémem, který parodontologie řeší, je parodontitis (známá častěji jako paradentóza) - zánětlivé onemocnění postihující závěsný aparát zubů, přilehlou dáseň i kost. Zánět postihuje nejdříve dáseň (gingivitis). Toto stádium je ještě reverzibilní (vratné), včasným léčením gingivitidy lze docílit zhojení tkání do výchozího stavu. Bez léčby ale po čase dochází k narušení úponu dásně k zubním krčkům a zánět postupuje do hlubších partií parodontu, kde dochází ke vzniku hlubokých kapes (parodontálních chobotů). Kostní tkáň v okolí postižených zubů podléhá zánětlivé resorpci (rozpouštění). Výsledkem je kvantitativní úbytek kosti, který je patrný na rentgenových snímcích.

Vnější projevy parodontitidy jsou

• krvácení dásní
• hnisavá exsudace (vytékání hnisu z dásní)
• tvorba parodontálních chobotů
• zápach z úst
• později viklavost zubů až jejich ztráta

Neléčená parodontitida vede k nezvratné ztrátě postižených zubů.

K jejímu vzniku přispívá několik faktorů:

• zubní povlak (tedy nedostatečná hygiena)
• zubní kámen
• nevhodné ošetření (např. převislé výplně, korunky či můstky)
• mělké vestibulum (ústní předsíň)
• tahy retních uzdiček a slizničních řas (v případech, kdy se upínají příliš blízko marginální gingivy)
• traumatická artikulace (překážky ve skusu, které vedou k přetěžování jednotlivých zubů či zubních skupin)
• ortodontické anomálie (nerovnosti zubů zhoršují podmínky pro zubní hygienu a zároveň také často vedou k nerovnoměrnému zatěžování zubů)
• kouření
• dědičnost
• některá celková onemocnění a další

léčba

Léčba parodontitidy logicky spočívá především v odstranění výše uvedených příčin, eventuálně v následné rekonstrukci změn vzniklých na kosti a měkkých tkáních v důsledku onemocnění. Průběh onemocnění i účinnosti léčby se monitoruje pomocí speciálních indexů (PBI, CPITN a další). Jejich prostřednictvím se průběžně stanovuje velikost zánětu, míra poškození tkání a potřeba další léčby.

• První fází léčby je vždy takzvaná konzervativní terapie. Jejím cílem je odstranit všechny příčinné či podpůrné faktory onemocnění, případně připravit podmínky pro
• fázi druhou - operativní.
• Třetí, nesmírně důležitou fází parodontologické léčby je tzv. recall neboli pravidelné zvaní pacienta ke kontrolám stavu léčeného parodontu.

1. fáze

V rámci konzervační terapie je nutné dosáhnout optimální úrovně ústní hygieny, přičemž důležitý je nejen výsledný stav, tedy dokonale vyčištěný chrup včetně mezizubních prostor, ale i způsob, jakým se k němu dospělo, tedy správná technika čištění, která je účinná a zároveň šetrná ke všem tkáním dutiny ústní. Dále je zapotřebí pravidelně odstraňovat zubní kámen, který působí při vzniku parodontitidy jako zdroj nepřeberného množství bakterií poškozujících parodont a zároveň jako mechanický iritátor gingivy (dásně) znemožňující její opětovné uchycení ke krčku zubu a vyhojení parodontálního chobotu. K vyhojení parodontálních chobotů přispívají i tzv. subgingivální kyretáže. Pomocí speciálních nástrojů (kyret) se pod úrovní dásně očistí povrch kořene od zubního kamene, plaku a zánětlivých granulací. Odstraní se zánětlivě změněná část dásně ve vnitřní stěně chobotu. Provede se tzv. deep scaling (hloubkové odstranění zubního kamene) a root planing (ohlazení kořene), a povrch kořene se tak připraví pro opětovné uchycení dásně. Celý zákrok probíhá v lokální anestezii, tedy bezbolestně.

Pro pacienty s postižením parodontu je pravidelné navštěvování programu dentální hygieny condicio sine qua non (nezbytná podmínka).

2. fáze

Po ukončení konzervativní fáze terapie se hodnotí získaný stav a rozhoduje se o eventuální potřebě operativního zákroku. Ten by bez předchozí úpravy hygieny a vyléčení zánětu nebyl úspěšný. Nicméně ne vždy je využití této fáze nutné. Často, zvláště zachytila-li se parodontitis v časném stadiu, je možné operativní fázi vynechat a převést pacienta do fáze třetí - recallu. Operační zákroky zajišťujeme ve spolupráci se specializovaným parodontologem. Ten pro nás kromě operací na již postiženém parodontu (otevřené kyretáže, augmentace kosti metodou řízené kostní regenerace s využitím bioaktivní keramiky a barierových membrán, atd.) provádí i výkony preventivní (rušení tahů slizničních řas, prohloubení vestibula, korekce nedostatku připojené gingivy pomocí slizničních štěpů, atd.), které, pokud jsou provedeny včas, mohou předejít mnohým problémům s parodontem, a v neposlední řadě i výkony estetické (např. krytí obnažených krčků).

3. fáze

Po úspěšném ukončení první, ev. i druhé fáze léčby je pacient tzv. stabilizovaný, což ovšem nelze zaměňovat s úplným vyléčením. Není na místě předpokládat, že tento stav je totožný se stavem před onemocněním. V případě parodontitidy jde spíše o zastavení destruktivního procesu a zakonzervování stavu ve stabilní nezánětlivé fázi. Pokud použijeme některé operační regenerační metody (augmentace kosti pomocí osteokonduktivních materiálů, případně s využitím membrán), je sice možné do určité míry dobudovat již ztracenou kost, ale k úplnému návratu do původního stavu nedochází. Navíc k opakovanému vzplanutí zánětlivého procesu může dojít poměrně snadno. Nově vytvořený úpon dásně ke krčkům zubů je velice křehký. K jeho opětovnému porušení stačí zhoršení hygieny nebo zanedbání pravidelného odstraňování zubního ¨e.

Je ověřeno, že každý relaps (návrat příznaků nemoci) výrazně zhoršuje prognózu parodontitidy. Z tohoto důvodu je recall nezbytnou součástí léčby parodontálních onemocnění. Během pravidelných kontrol v individuálně stanovených časových odstupech má lékař možnost včas zachytit jakékoli drobné zhoršení stavu, a zamezit tak opakovanému vzplanutí zánětlivého procesu.