pečetění fisur

Tvrdé zubní tkáně (sklovina, dentin neboli zubovina i zubní cement) vyzrávají ještě několik let po prořezání zubu do dutiny ústní. Proto jsou dětské zuby (a to nejen mléčné, ale i stálé) výrazně náchylnější ke vzniku kazu než zuby dospělých. Primární (prvotní) kaz vzniká obvykle na místech nejhůře přístupných čištění zubním kartáčkem, tedy hlavně v rýhách (fisurách) a jamkách molárů (stoliček) a premolárů (tzv. třenových zubů - čtyřky a pětky ve stálém chrupu). Mimo jiné i v závislosti na vrozeném konkrétním tvaru těchto zubů je různě velké i riziko vzniku kazu.

Co je pečetění?

Pečetění fisur (tzv. sealing) je preventivní zákrok, který má za úkol ochránit čerstvě prořezané zuby před vznikem kazu. Docílíme toho tím, že místa nejvíce náchylná ke vzniku zubního kazu, tzv. predilekční místa pokryjeme speciálním pečetícím materiálem a uzavřeme tak nebezpečným mikroorganismům přístup do těchto obtížně čistitelných částí zubu, tj. do rýh lokalizovaných převážně na kousacích plochách stoliček a třenových zubů. Ideální dobou pro pečetění je období co nejdříve po prořezání daného zubu. V té době ještě nejsou rýhy osídlené mikroorganismy (bakteriemi), které způsobují kazy, a proto má pečetění největší šanci na dlouhodobý úspěch.

Jak pečetění probíhá?

Zákrok je naprosto neinvazivní (tzn. zcela bez vrtání), a je tudíž bez problémů snášen všemi dětskými pacienty. Díky tomu je prováděn bez anestezie, a dítě je tedy ušetřeno jakékoli bolesti (žádný vpich, žádné vrtání). Povrch zubu se nejdříve očistí a v závislosti na druhu použitého materiálu připraví pomocí různých kondicionerů (tekuté či gelové přípravky nanášené na zub většinou malinkým štětečkem) tak, aby pečetidlo dobře přilnulo a vytvořilo se zubem dlouhodobou vazbu. K pečetění zubních rýh se používají materiály na bázi skloionomerních cementů nebo kompozitních pryskyřic (obojí jsou "bílé materiály"). Některé z nich dokonce uvolňují do svého okolí fluoridové ionty, a tím protektivní účinky pečetění ještě zvyšují. Na zub se nanášejí v tenké vrstvě tak, aby po ztuhnutí nepřekážely ve skusu. Na typu materiálu závisí i jeho tuhnutí. Některé materiály jsou takzvaně samopolymerující (obsahují aktivátor tuhnutí, který po namíchání sám zahájí "tuhnoucí reakci"), jiné jsou aktivované světlem speciální lampy. Po vytvrzení se ještě zkontroluje, zda pečetidlo skutečně nepřekáží při skusu.

Aby bylo možno aplikovat pečetidlo bez zásahu do zubních tkání a současně zajistit, že nevytvoří překážku ve skusu, je možné používat jen velmi tenkou vrstvu pečetícího materiálu. Z toho důvodu je nutné pravidelně kontrolovat celistvost pečetění při preventivních prohlídkách a případně obnovit mechanicky (při jídle, apod.) poškozené části. Výhodou neinvazivního zákroku je mimo jiné i to, že pokud dojde k odlomení části pečetidla, riziko vzniku kazu je opět stejné nebo i menší (v případě materiálů uvolňujících fluoridy), než bylo před ošetřením (na rozdíl od vypadlé klasické výplně zubu již vrtaného, která ohrožuje zubní tkáně rychlým vznikem či pokračováním kazu a vyžaduje okamžité řešení).

Výhody pečetění

Tato metoda umožňuje účinně a hlavně bezbolestně chránit dětské zuby před zubním kazem, a ušetřit tak dítěti do budoucna nepříjemné zákroky a strach ze zubaře. Při pečetění nedochází k zásahu do vlastního zdravého zubu, pečetidlo je pouze nalepeno na jeho povrch. Uzavřením rýhy nepřístupné čištění zabrání pečetidlo jejímu infikování bakteriemi, usazování zubního povlaku v rýze a následnému vzniku kazu.