ošetření úrazů zubů
Každý úraz se více či méně dotýká jednak zubu jako takového, jednak jeho závěsného aparátu. Na tvrdých zubních tkáních dochází k infrakcím (nalomení) či frakturám (zlomeninám). Pohybem zubu v zubním lůžku v průběhu úrazu potom k různým distorzím (podvrtnutí) či dislokacím (změna polohy) až extruzím (vyražení). Pohyb zubu v průběhu traumatu bývá často spojen s poškozením nervově-cévního svazku, který vystupuje na hrotu zubního kořene ze zubní dřeně.
Úrazy zubů v dětském věku tvoří velmi specifickou skupinu. Jejich řešení je rozdílné podle toho, zda byl úrazem postižen dočasný či stálý zub a pochopitelně i podle rozsahu postižení. U stálých zubů je samozřejmě vždy konečným cílem zrekonstruovat původní podobu zubu. Někdy je ale nutné odložit estetickou rekonstrukci na pozdější dobu a věnovat pozornost "zdraví zubu", které je prioritní.
Při řešení úrazů dočasných zubů hledíme vždy především na to, aby v důsledku úrazu či jeho ošetřování pokud možno nedošlo zároveň k poškození zárodku stálého zubu, který bývá uložen v blízkosti kořenů zubu dočasného. K poškození zárodku může dojít jednak mechanicky v průběhu úrazu, čemuž zpětně zabránit nelze, jednak v průběhu zánětlivých komplikací. V důsledku úrazu totiž může dojít u traumatizovaného zubu k odumření nervu a následně k zánětlivým komplikacím. Stálý zub může být po prořezání různě deformovaný (podle stupně postižení), stálý zárodek může být při úrazu i zcela rozdrcen.
Při ošetřování úrazů stálých zubů se snažíme primárně zachovat vitalitu zubního nervu. Ta je klíčová zejména pro zuby s nedokončeným vývojem kořene. V okamžiku, kdy zub prořezává do dutiny ústní, není totiž ještě zdaleka vyzrálý. Zubní korunka má již definitivní velikost a tvar, přestože její tvrdé zubní tkáně dozrávají do své kvality ještě několik let. Naproti tomu zubní kořen nemá definitivní délku ani tvar. Do své konečné podoby dorůstá průměrně 3 roky po prořezání zubu. Pro vývoj kořene je nezbytná zdravá pulpa (zubní dřeň). Pokud zub z jakéhokoli důvodu ztratí své nervové a cévní zásobení, zastaví se ve svém vývoji. Výsledkem je zub s krátkým kořenem, který má samozřejmě zkrácenou životnost.
Pro zachování vitality traumatizovaného zubu využíváme různé postupy:
- přímé překrytí zubní dřeně
- nepřímé překrytí zubní dřeně
- skloionomerní obvazy
Pokud se nepodaří zachovat zub vitální, přichází na řadu endodontické ošetření.
Rekonstrukce původního tvaru zubu se provádí v závislosti na věku dítěte a rozsahu postižení
- bílými dostavbovými materiály,
- korunkami, můstky či jinými protetickými konstrukcemi
v době, kdy již postižený zub snese zatížení (s ohledem na stav zubní dřeně a závěsného aparátu zubu).