dentální hygiena

Dentální hygiena se u nás jako samostatný obor více prosazuje až v posledních letech. Ve vyspělejších zemích je ale spolupráce s dentální hygienistkou již delší dobu běžnou praxí. Dentální hygiena je důležitou součástí preventivní stomatologie. Má za úkol motivovat pacienta k udržování dokonalé ústní hygieny, pomoci mu zvládnout optimální techniku čištění zubů a mezizubních prostor s ohledem na konkrétní potřeby chrupu každého pacienta, monitorovat stav parodontálních tkání, případně včas zachytit jejich onemocnění a využitím některých léčebně-preventivních postupů pomoci pacientovi udržet orální zdraví.

V rámci dentální hygieny provádíme

• instruktáže a reinstruktáže optimální techniky čištění zubů s ohledem na konkrétní potřeby i schopnosti pacienta (sestavíme tzv. individuální hygienický plán)
• pravidelné odstraňování zubního kamene a pigmentací z povrchu zubů
• kontrolu stavu parodontu pomocí speciálních indexů (PBI, CPITN a další).
  Jejich prostřednictvím se průběžně stanovuje velikost zánětu, míra poškození tkání a potřeba další léčby.

instruktáž zubní hygieny

V rámci instruktáže hygieny doporučíme pacientovi nejvhodnější pomůcky pro čištění zubů, se kterými následně provádíme nácvik techniky čištění a které si pacient odnáší domů. Nácvik probíhá na modelech chrupu i v ústech pacienta. Zaměřujeme se na konkrétní problematicky přístupná místa tak, aby na závěr pacient přesně věděl, jaký přístup ke které plošce zubu zvolit.

Pravidelné čištění zubů správnou technikou je důležité z mnoha důvodů

• předchází vzniku zubního kazu
• předchází vzniku zánětu dásně a následně dalších parodontálních onemocnění
• zpomaluje usazování zubního kamene na povrchu zubů
• předchází mechanickému poškození měkkých i tvrdých tkání (hlavně připojené dásně a zubního cementu v oblasti krčků zubů), ke kterému často dochází při použití nevhodných pomůcek nebo nesprávné techniky čištění

odstraňování zubního kamene

Co je zubní kámen a jak vzniká?

Zubní kámen je de facto mineralizovaný plak (zubní povlak). Vzniká ukládáním solí rozpuštěných ve slině do povlaku přítomného na povrchu zubů. Plak mineralizací ztvrdne a již není možné jej odstranit zubním kartáčkem. V závislosti na složení sliny i na zastoupení různých bakteriálních kmenů v ústní dutině je sklon k tvorbě zubního kamene velice individuální. K přeměně zubního povlaku v zubní kámen ovšem nedochází náhle, ale v průběhu desítek hodin. Pravidelně a pečlivě prováděnou zubní hygienou lze proto tvorbě zubního kamene předejít nebo ji alespoň omezit na minimum.

Zubní kámen působí v ústech jako zdroj nepřeberného množství bakterií poškozujících parodont a zároveň jako mechanický iritátor gingivy (dásně). Poškozuje úpon dásně u krčku zubu a spolupůsobí tak při vzniku parodontitidy. Zároveň znemožňuje její opětovné uchycení u parodontálních chobotů již vzniklých, a tím vyhojení parodontálního chobotu.

K odstraňování zubního kamene používáme podle potřeby jednak ultrazvuk, jednak speciální ruční nástroje. Celý výkon probíhá v anestezii, a to buď slizniční (sprejové), nebo lokální (injekční) - podle citlivosti a přání pacienta. Na závěr provádíme vyleštění pigmentací z povrchu zubů pomocí speciálních rotačních kartáčků a depuračních past. Výsledkem je dokonale hladký povrch zubů, který podpoří hojivé procesy v dásni a zpomalí opětovné usazování zubního kamene.

kontrola pomocí indexů

K měření parodontálních indexů se používá speciální parodontologická sonda. Je to neostrá, kuličkou zakončená sonda zabraňující poranění křehkých parodontálních tkání. Je opatřena speciální kalibrací, která umožňuje vyšetřujícímu stanovit hloubku parodontálního chobotu. Pomocí této sondy a standardizovaných parodontálních indexů hodnotíme stav parodontálních tkání (přítomnost či nepřítomnost krvácení, zubního kamene, patologických recesů dásňového úponu i míru eventuálního poškození, ...). Některé indexy hodnotí nejen stupeň pokročilosti destruktivního procesu, ale i potřebu a rámcový způsob léčby.